Čína i Česká republika jsou země s bohatými kulturními tradicemi. Přátelství lidu obou zemí je dlouhotrvající a pevné a kulturní výměna mezi oběma zeměmi sahá hluboko do minulosti.
       V roce 1952 podepsaly obě země první a v březnu 1957 v Pekingu druhou „Mezivládní  smlouvu o česko-čínské kulturní spolupráci“. Druhá z těchto smluv je dosud v platnosti. Obě smlouvy jsou rámcovým dokumentem zastřešujícím rozvoj dvoustranných kulturních styků a umožňujícím  plánovitý rozvoj kulturní výměny.  V průběhu následujících desetiletí podepsaly obě strany více než 10 prováděcích protokolů ke smlouvě o kulturní výměně.
       V 50. letech byly kulturní styky těsné a výměny časté. V Číně  vystupoval  Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, Státní soubor písní a tanců či Smetanovo kvarteto. Jejich vystoupení navštívili vedoucí státní představitelé a čínské publikum je vřele přivítalo. Známé české literární dílo „Dobrý voják Švejk“ bylo přeloženo do čínštiny a dá se říci, že v Číně zdomácnělo. České filmové umění, divadlo, klasická literatura a výtvarné umění mají nemalý vliv na čínské umělecké kruhy. Čínská tradiční hudba, literatura, básně, malba, divadlo a varieté, stínové a loutkové divadlo, cvičení wushu a další umělecké formy si získaly respekt a oblibu českých občanů. V roce 1952 a 1953 natočili čeští a čínští filmoví umělci společně barevný dokumentární film „Cesta do Tibetu“ a další filmy, které se staly klenotem těsné spolupráce českých a čínských umělců a jsou i svědectvím pevného přátelství mezi českým a čínským lidem.
       V 60. letech se z obecně známých důvodů  česko-čínské styky ochladily a kulturní výměna se na čas přerušila.
       V 80. letech ruku v ruce s obnovením politických kontaktů mezi oběma zeměmi došlo i k oživení kulturní výměny. Obě strany podepsaly desítky smluv, dohod i prováděcích protokolů o spolupráci v oblasti kultury, umění, sportu, zdravotnictví, rozhlasu a televize, žurnalistiky, publikační činnosti a dalších.
       V roce 1993 po osamostatnění České republiky vyvinuly instituce zodpovědné za kulturu společné úsilí o další rozšíření dvoustranných styků a  pokračovaly v upevňování kulturních kontaktů, které se zdárně vyvíjely již od doby Československé federativní republiky. Díky tomu se oficiální kulturní spolupráce i nadále stabilně vyvíjela. V listopadu 1996 navštívila Čínu vládní kulturní delegace kterou vedl náměstek ministra Korothaly. Při té příležitosti byl podepsán „Protokol ministerstev kultury obou zemí o kulturní spolupráci na léta 1997-1999“ . V červenci 2000 navštívila Českou republiku čínská vládní kulturní delegace vedená náměstkem ministra Li Yuanchao a s českou stranou podepsala „Protokol ministerstva kultury ČLR a ČR o kulturní spolupráci na léta 2000-2002.“ Tento protokol obsahuje celkem 7 položek týkajících se vzájemné výměny pracovníků v oblasti literatury, umění, hudby, tance, divadla, filmu a publikační činnosti a odborníků v oboru ochrany kulturních památek, intelektuálního vlastnictví a  autorských práv. Podpis tohoto protokolu dokazuje, že se kulturní spolupráce a výměna nadále prohloubila a rozšířila.
       V 90. letech vyslala Čína do České republiky Lidový hudební soubor provincie Jiangsu, Symfonický orchestr města Shenzhen,  Pěvecký a taneční soubor města Jinan, dále výstavy „Dílo malíře Xu Beihonga“, „Čínské tibetské umění“, „Umění vějířů“ a další. Česká strana vyslala delegaci spisovatelů, delegaci rozhlasových pracovníků, „Výstavu soudobého českého malířství“, „Výstavu českých knih“, a další. V roce 1999 uspořádalo české ministerstvo kultury ve spolupráci s Ústřední čínskou televizí provincie Guangdong v Číně velkou přehlídku českých filmů.
        Zároveň s rozvojem oficiální kulturní spolupráce došlo i k prudkému rozvoji neoficiální kulturní výměny, která se stala důležitou složkou kulturních kontaktů mezi oběma zeměmi.  Od té doby, co se Čína otevřela světu a nastartovala rychlý ekonomický rozvoj,  se podstatně zvýšila životní úroveň lidu. Potřeba kulturního vyžití den ode dne roste, což vytváří předpoklady pro zlepšení a vyzrání čínského trhu s reprodukčním uměním. Zároveň to vytvořilo mechanismus a poskytlo možnosti pro rozšíření dvoustranné neoficiální kulturní výměny. V roce 2000 zaznamenala výstava děl 22 současných českých umělců  nazvaná „Křišťály českého umění“ mimořádný úspěch v Pekingu a Shenzhenu. Výstava „Současná čínská keramika“  cirkulovala po čtyřech českých městech a připravila českým občanům nezapomenutelný umělecký prožitek. V dubnu 2001 se Pražský symfonický orchestr (FOK) zúčastnil mezinárodní umělecké akce nazvané „Setkání v Pekingu 2001“ a v květnu přijel do České republiky Šanghajský lidový orchestr, aby se zúčastnil 56. hudebního festivalu Pražské jaro. V srpnu vyslal český olympijský výbor do Číny početnou delegaci, která se zúčastnila „21. sportovních her vysokoškolské mládeže“ konaných v Pekingu. V říjnu přijela do Pekingu Česká filharmonie a uspořádala zde zdařilé vystoupení.
        V souladu s obsahem prováděcího protokolu o kulturní spolupráci na léta 2000-2002  podepsaného představiteli ministerstev kultury obou zemí navštívila v červnu 2002 Českou republiku delegace  vedená místopředsedou Asociace literárních a kulturních pracovníků panem Li Mu.   Delegace se během svého pobytu v České republice setkala s náměstkyní ministerstva kultury paní Smolíkovou a během jednání si vyměnila názory na rozšíření dvoustranné kulturní výměny a na rozšíření kontaktů mezi literárními a uměleckými delegacemi a odborníky. V srpnu se v Praze úspěšně uskutečnila výstava „Tradičních výrobků uměleckých řemesel města Suzhou“, kterou navštívila a vysoce ocenila manželka premiéra paní Viktorie Špidlová  i náměstkyně ministra kultury Smolíková. Výstava byla českými návštěvníky nadšeně přijata. 12 členů loutkového divadla provincie Guangxi se účastnilo 6. pražského mezinárodního loutkového festivalu a jejich skvělé vystoupení nadchlo jak české diváky, tak i mezinárodní porotu. Bylo oceněno medailí „Za nejlepší umělecký projev“ a medailí „Nejvyššího ocenění dětským divákem“. Film ústřední čínské televize „Nanxijiang“ se účastnil mezinárodního  festivalu filmů s ekologickou tematikou konaného v Českém Krumlově a získal zde 1. cenu „Zlatý platan“.
        Delegace čínského rozhlasu navštívila Českou republiku v říjnu, aby uzavřela s českým rozhlasem dohodu o spolupráci. Kromě výše uvedených s úspěchem navštívily Českou republiku delegace Čínské filmové společnosti   a další delegace. Generální inspektor filmového festivalu FENALE byl pozván aby se v Číně účastnil 11. filmového festivalu „Zlatý kohout a sto květů“. Generální inspektor Mezinárodního festivalu dětských filmů ve Zlíně  se účastnil Mezinárodního festivalu dětských filmů v čínském Jibo. Generální sekretář mezinárodního hudebního festivalu  „Pražský podzim“  se v čínském Nanningu zúčastnil Mezinárodního festivalu lidové písně. Známý český filmový tvůrce Benický vydal bohatě ilustrovanou publikaci nazvanou „Číňané na přelomu tisíciletí“. Město  Teplice spolu s dolní sněmovnou uspořádalo výstavu fotografií „Světové kulturní dědictví v Číně“ . V Novém Jičíně a v dalších městech  byla uspořádána výstava „Čínská lidová řemesla a umění Pekingské opery“. Koncem  roku uspořádalo město Teplice další výstavu, nazvanou „Čínská archeologie a bronzy“.  
        I když jsou Čína a Česká republika země geograficky vzdálené, i když mají odlišné společenské zřízení a odlišné kulturní zvyklosti, jsou to země s dlouhou kulturní tradicí, země, které skvělým způsobem přispívají světové civilizaci a rozvoji světové kultury a umění. Zdroje, ze kterých může čerpat kulturní výměna jsou bohaté, věcí, které si navzájem mohou obě země sdělit, je hodně. A to je pevná základna, na které obě země staví svou kulturní výměnu a spolupráci. Z celého srdce si přejeme, aby se pomocí kulturní výměny a spolupráce prohloubilo tradiční přátelství lidu obou našich zemí, aby se posílilo vzájemné porozumění